Květen 2011

Protože si musíme navzájem pomáhat!

29. května 2011 v 14:02 | Elevanse |  Úvahy
Ano v tom tkví přátelství = ve vzájemné pomoci. Jsi neschopný něco udělat - udělám to já za tebe, pomůžu ti! A ty pak pomůžeš naoplátku mně. To je to pravé přátelství. :) Neřešte, jestli se váš kamarád obléká do růžové, a vy růžovou nesnášíte, protože jste emař. Neřešte, když je váš kamarád homosexuál, pohan, nebo sebevrah. Důležité je, že ho máte! A že vaše přátelství funguje tím, že si pomáháte! Protože tomu se říká poklad života. :)
A teď z mého života: Vždy když píšu nějaký článek na téma, tak ho píšu jen proto, že už s tím mám zkušenosti, a že jsem si také "něco" zažila. I u tohoto článku je to pravda. Mám fajn kámošku (se kterou jsem zároveň spolužačka) a to je E. Vždycky jsem si myslela, že to je i Z., protože jsme se spolu nasmály, hlavně když jsme jeli na výlety, mám toho s ní hodně společného. Jsme taková dvě sluníčka. :) Ale nikdy to nebylo to pravé ořechové. Když jsem chtěla, aby přijela na mé narozeniny - nepřijela, měla ZROVNA ten víkend důležitý závod na koních, když jsme měli v prváku školní výlet, nejela tam - měla ZROVNA závody s koněma, když jsme měli teď, ve druháku, školní výlet, ona tam zas nejela - závody. Potřebovala jsem aby mi pomohla o víkendu s referátem, aby jela se mnou do Prahy na nákupy, ale vždy něco měla... To nejspíš nebude náhoda... Za to E. jsme vždycky ve škole "jakoby odstrkovaly", dělaly jsme si z ní srandu (se Z.), ale jako braly jsme jí k sobě. :) Ale vždycky, když jsem něco pořádala, tak přijela, vždycky když jsem něco potřebovala, tak mi pomohla. A když jsem si tohle uvědomila, tak jsem jí to začala oplácet také. Je strašně milá a hodná. Sice mi u ní vadí občas její hádavost a někdy mně štve, jak se něčím vytahuje, ale je to prostě kámoška. :) A mám jí za to ráda... :)
Tak přesně takhle vypadá pravé přátelství - od srdce. :) Někdo by si možná řek: řešit jakou mám kamarádku, a jakou nemám - to je strašně dětinský a infantilní. Ale je to naopak: řešit tenhle = to je dospělácké. :)

Jsem tu pro Vás!

29. května 2011 v 11:25 | Elevanse |  Další postřehy
"Jsem tu pro vás" je akce, které je potřeba využít. Vím, že od vás občas něco potřebuji, a tak vám to chci zase oplatit. Vyberte si kterou službu chcete využít a pak postupujte podle návodu. :)

Náboženství

28. května 2011 v 20:20 | Elevanse |  Úvahy
Pokud budu nenávidět církev, budete si o mně myslet, že nevěřím v Boha? Nejspíš ano. Ale není tomu tak. Můj názor na církev je takový, že jejím cílem není poznání Boha, ale získání co největšího majetku a peněz. (bohužel) Avšak to vůbec nebrání naší víře. Hodně lidí je těmito organizacemi plně ovládána, a to není pro víru dobré. Pokud věřím, tak si tohle musím uvědomit. Tím samozřejmě nijak církev neodsuzuji, pouze poukazuji na to, že kdyby např. papež nakázal všem křesťanům aby něco spáchali, tak oni to udělají. = tomuhle se říká náboženská zaslepenost, a to je právě špatně. Jak ráda říkám: "Lepší být ateista, než náboženská figurka." Naopak naše víra se nezakládá na pochybných náboženský organizacích, ale na nás samotných, na našem vnímání. Tedy je také podle mne hloupost ptát se, jak vypadá Bůh, jak se k němu mám modlit, co mi Bůh dá... Každý má prostě Boha v něčem jiném a každý si zvolí ten svůj správný způsob jak s ním komunikovat. V hinduismu (směr který je mému náboženství nejbližší) lidé, kteří skoro dospěli do vrcholu svých životů = poznání celého Boha, a ztotožnění se s ním, umí odpovědět na všechny otázky, které existujou. To je co. :) Věřme tedy tím správným způsobem! Tím způsobem, který je náš!

Miluji...

26. května 2011 v 21:17 | Elevanse |  Další postřehy

MILUJI:

THE BIG BANG THEORY - Úžasnej seriál, vřele dporučuji. Já se u toho vždycky tak nasměju :D A navíc mi ta hlavní postava strašně připomíná našeho fyzikáře. Ae úplně do písmenka! :D
MEDITACE - Začala jsem s ní teprve nedávno, ale musím říct, že mi opravdu hodně pomohla a pomáhá. Vyzkoušejte jí taky: stačí ji vygooglovat. :) Pomůže vám to nejen se odreagovat od všech starostí, ale také pomáhá v cestě sebepoznání...
LADY GAGA - To poslední album si mně získalo. Je to to nejůžasnější, co mohla kdy nazpívat. A ty klipy k tomu jsou třešničkou na dortu. :) Je jedna z mála osobností, co zpívají o realitě a jejich píseň má děj. Všimla jsem se, že se tam snažila trochu zakomponovat náboženství. A ty klipy... Ona prostě ví, jak si lidi dostat. :) Nejlepší je samozřejmě Born This Way a pak Judas.
MATIKA - Vždyť vy víte. ;) Čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, jak je matika důležitá v životě - je základem všeho, až je to neuvěřitelné. "Hledejte matematiku všude. Protože všude opravdu je." Pravda pravdoucí. :)
LEONARDO DA VINCI - To byl pro mně umělec! Nemluvím jen o jeho anatomických děl, ale i o např. Mona Lisa, Dáma a Hranostaj, Poslední večeře,... Doporučuji knížku: Šifra mistra Leonarda, kde je právě obraz poslední večeře rozebrán a je tak odhaleno jeho tajemství. :) Je to vážně zajímavý, a hlavně je to podle Dana Browna pravdivé...
ANDĚLÉ A DÉMONI - Nemůžete nepřečíst. :) Náboženství + záhadno + dávná tajemství + děj plný neočekávaných vyústění, tak to je přesně Dan Brown. :)
KLIP OD BRUNA MARSE: JUST THE WAY YOU ARE - Neuvěřitelný jak si s tím tak krásně poradili. :) Zajímavé, kreativní, originální, nápadité. :)

Anglické citáty

22. května 2011 v 20:25 | Elevanse |  Úvahy

Mé anglické citáty a vysvětlení k nim

Life is so interesting. It exists and not exists in the same way.
Je život? Není život? Co to je život? Není to jen lidský výmysl? Nevymysleli si jen lidi nějaká slova, aby zaznamenali tu část času, kterou si pamatují? Pak totiž zemřou a znovu se narodí -> a nic si nepamatují. Správná definice života neexistuje, protože život je všechno. A proč říkat "život", když se dá říct jednoduše "všechno"? :) A přesto jsme na toto slovo tak zvyklí, že ho používáme pořád, aniž bychom si uvědomili, co znamená.
Psychical illness is treatable by only one thing: death.
Lidé s duševní chorobou žijí velice těžce a většinou mají problémové srdíčko. Taková nemoc se nedá nijak léčit, stále tam bude. Existují však různé léčebné kúry, nebo různé pomoci. Ano, ty také pomáhají, ale jen zčásti. Člověk je i přesto vevnitř stejný. Nejhorší je, že se musí smířit s tím, že svou nemoc bude mít do smrti. Pak, až začne nový život, ji ztratí (samozřejmě se může stát, že jí bude znovu mít, ale to je velice malá pravděpodobnost).
You can say: Alláh or Krishna or Vishnu or Kristus or Buddha, but you will ever say the same.
Ať si tomu říkáme Bůh, nebo energie, něco tady je. A my to víme. Někdy to není schopen vnímat, někdo ano. Důležité je věřit a pochopit, že všechna náboženství mají jednu věc (někdy i více) společných: Bůh. Je jedno, jak si ho pojmenujeme. A proto neuznávám znepřátelené vztahy mezi jednotlivými náboženstvími - proč to?

268. Opékání buřtíků

19. května 2011 v 20:49 | Elevanse |  Diary
Nazdár, borci. :) Dnes trochu optimisticky, jelikož jsem totálně nadšená... :D Zítra naposledy do školy, a pak budu mít oslavu - dostanu spoustu oblečení, které jsem si samozřejmě už nakoupila před tím. ;) Takže se maximálně těším :)... Co bylo dnes? Přijela jsem celkem brzy, a tak jsem hned skočila do bazénu - máme 27°! Pak jsem si udělala úkol na češtinu = tedy spíš jsme měli napsat slohovou práci - výklad, na námi vybrané téma. Tak já si vybrala globální problémy. To je podle mně docela vhodný téma na okecání. ;) Opékali jsme buřty na zahradě, když začalo pořádně hřmět. :/ Akorát jsme si stihli buřty dopéct. :D Zítra mně čeká trocha úklidu - luxování, utírání prachu - před oslavou. :) Už se stráášně těším. Jo a co říkáte na to krásné počasí? Super, co? :)) Konečně se taky počasí umoudřilo... Tak dneska jen tak krátce, abyste věděli, že žiju. :D A já zase pádím. :)
Eleváns :)*

Dan Brown: Šifra Mistra Leonarda

17. května 2011 v 17:40 | Elevanse |  Recenze
Dan Brown

Šifra Mistra Leonarda

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Protože je to jedna z nejlepších knih, které jsem kdy zatím četla. Skrývá v sobě nebřeberné množství faktů, která autor spojuje s úchvatným a zajímavým příběhem.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Odhalení tajemství
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Dokonalá
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Ztotožnila bych se nejspíš s profesorem Langdonem, jelikož je klíčovou osobou děje a první osobou, která rozluští tajný DaVinciho kód a stane tak tváří v tvář tajemstvím, které nikdy nikdo neodkryl.
Naopak bych nechtěla být Silasem, jelikož v příběhu vystupuje jako "obětní beránek" a je jen sprostě využíván.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Vypíchla bych určitě poutavost děje a to, jak na mně děj působil. Byla jsem naprosto uchvácená a z příběhu jsem si vzala mnohá zajímavá fakta a ponaučení.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Výjimečně jsem byla se vším spokojená, protože mi vše vyhovovalo a zlé chování jednotlivých postav prostě k příběhu patřilo. :)


Město, mému srdci nejbližší

10. května 2011 v 20:37 | Elevanse |  Úvahy
Moje město: každý by předpokládal, že budu psát o městě, kde žiji, ale já se rozhodla pro popis města, které je mému srdci nejbližší, tedy je to "moje město". To jen abyste rozuměli. ;) Dále nebudu uveřejňovat jméno města - kvůli identitě a aby to bylo trochu zajímavější. ;)
Je to město, kde jsem se narodila. Je poměrně velké, rušné a významné z mnoha hledisek. Každý by si zde našel něco svého. Nebudu vám vyjmenovávat, kolik restaurací a hospod má, ale vezmu to jen z té stránky, která místa navštěvuji. :)
Místo, na které chodím/jezdím skoro denně (kromě víkendů a svátků) je autobusové nádraží, kam mně ráno přiveze autobus a odpoledne zas odveze. Máme tu něco kolem 15 nádražních zastávek a hned vedle je šikovně umístěna cukrárna. A jelikož je zde blízko i vlakové nádraží, tak do cukrárny chodí davy lidí. Podle mne je to ve městě nejvíce navštěvované místo, hned po nádraží. Kousek odtud je další místo, kde jsem každý den, a to má škola = gymnázium. Nádherná, historická, tradiční budova se svým specifickým kouzlem, kam chodím většinou ráda, protože mi na ní nic nevadí - ani zevnějšku ani vevnitř. Naše škola je poměrně velká a má 2 patra, o moderním vybavení ani nemluvím, protože je opravdu úžasné a dělá výuku snažší. :) Hned vedle je malý obchůdek, kterému říkáme "na růžku", protože je opravdu narůžku. Mají zde snad všechno. Základní potřeby do školy, takže když nám dojde sešit, nebo potřebujeme nové pravítko, klidně si sem můžeme o přestávce skočit. A navíc tu mají obrovskou sbírku keramických sloníků (už odtud vlastním 5 slonů). Dakší kousek od tohoto místa je nejznámější ulice, kde nakupují skoro všichni. Kam chodím já? Obchod s kosmetikou: Rossmann, obchod s oblečením: OK shop, dále pak květinářství, elektronika, rychlé občerstvení, café bar, restaurace, zelinářství, atd. Pak často chodím i do knihovny, která je dost velká na to, abych si tu našla vše co mně baví. Dále: nádherné náměstí s kašnou, papírnictví, sportovní centrum ("esko"), XXX club ("ixko") - nebojte, není to nic perverzního :P, dalších několik restaurací, vinárna u Buddhy (nově udělaná), kavárna, hřbitov (divili byste se, kolik tam trávím času :D), atd. Každopádně je to město, na které jsem hrdá a vždy budu, nejen kvůli tomu, že jsem se zde narodila. ;) Máte i vy nějaké takové oblíbené město?

267. Víkendíček

8. května 2011 v 20:14 | Elevanse |  Diary
To jsou hned všichni hrdí na České hokejisty, když takhle vyhrávají. Ale jak byste se chovali, kdyby vypadli hned v prvním kole? To by bylo nadávek... Tak to ne - vy, co se takto chováte, tak NEJSTE vlastenci. Vlastenec by byl hrdý za každý výsledek, ať je uspokojivý či neuspokojivý. Omlouvám se těm, kdo se na hokej nedívají, protože nejspíš nevědí o co jde. :) Abych řekla pravdu, hokej mně nijak zvlášť nebere, ale s tímhle tématem se setkávám často ve škole u spolužáků, takže mám celkem přehled. :)
Víkend jsem si prožila celkem v klidu. V pátek jsem šla po škole s mamkou nakupovat, pak jsme si dali Mojito v novém obchůdku ve městě. Mají ho tam úplně výborný! Doporučuji! Ono je totiž mojito výborný skoro všude :) Obvzlášť když vám to ještě ozdoběji kouskem máty a limetou :) Mňam ;) Já jsem měla dokonce dvě limetky, tři kousky máty a led přímo v tom. :) Dokonce nás to mojito inspirovalo tak, že jsme si koupili na zahrádku mátu. :D V sobotu se nic významného nedělo. Akorát jsme odpoledne opékali na zahradě buřtíky a já jsem mámě pomáhala vařit oběd. A dneska toho bylo spousta. :) Od devíti do dvanácti jsem jela společně s bráchou, kámouškou M. a jejím bráchou na cyklotúru. Ujeli jsme celkem 25 kilometrů (nojo, jsme borci :) trháme rekordy) a cestou jsme si pokecali. Akorát bráchovi spadl řetěz a já neměla po ruce žádný hadřík, nebo klacík, a tak jsem mu ho musela nandat prostě rukou :D no já vypadala... Nakonec jsme v pořádku dojeli a šli jsme na oběd. Odpoledne jsem se ještě trochu učila, připravila jsem nějaký hry pro bráchu, převlíkla jsem postele a ještě k tomu přišli babička s dědou s vínem a s nějakýma zákuskama, že oslavíme den matek. :) Tak jsem ještě popřála mamce, dala jsem jí žabky (pantofle), takový krásný s bílejma ornamentama. Pak jsem si ještě s bráchou dala tenis a šlo se na večeři. Takže pohodovej víkend. :) Jak jste se měli vy?
No a zítra tu už máme školu :/ Tenhle týden je u nás na škole maturita, takže máme trošku volnější rozvrh a leccos nám odpadá. :) Od vás potřebuju poradit nějaký téma na které mám napsat výklad. Má to být něco odborného. Učitel nám nabízel okruhy fyzika, biologie, dějepis (popřípadě něco svého) a máme tomu tématu rozumět. Např. napsat něco o druhé světové válce, atd. Mně napadlo napsat o hinduismu, protože je to téma kterému, si myslím, docela rozumím. Ale nejsem si jistá, zda je to to pravé... Máte nějaký nápad? Něco originálního? Budu šťastná za cokoliv! :) Děěěkuju

Trestám omáčku!

5. května 2011 v 18:37 | Elevanse |  Další postřehy
Můj pokus o dadaistické literární dílo :P (pro neznalce: dadaismus se v literatuře vyznačuje nesmyslností, tokem myšlenek, které spolu nedávají smysl, zkrátka spojení slov bez jakékoliv logiky, ale přesto je to docela zajímavé)
Když lívanec uběhl sto polí, aby se mohl pokochat honosným srubem, jenž nezná hranice lidské spravedlnosti. Však dál, podívat se můžeš, kde Robbie Williams skrývá svůj stín. Marmeláda, čokoláda, všechno je to jedna báseň, která končí jen tam kam můžeš. Proč? Ptáš se s kým. Tu odpověď však vidíš. Vše je jasné, vše je bábovka s traktorem pomazaná. Rajče rostoucí na okni pěje svůj žal, když kopretina vleče líně dlouhý hábit. Přichází noc. V ten den by to člověk neřekl, ale co se může stát, až k úžasu traktoristou zapotácí. Led či sen? Konopí či láska? Vybrat si jeden z pohledů, toť otázka. A ne každý je obdařen tou mocí, aby zhotovil parní válec v tu dobu, co Einstetin svého dalmatina vyvedl ven. Vtipné mi to nepřivoní. Mečem zdolej housku, ona je tvůj přítel! Znáš přeci její strasti, znáš že pokaždé když zmáčkneš to tlačítko, tak lidskost je pryč... Ale co. Slova jsou marná, věř mi, že navrátí se. Hledej dál co zpíváš, možná šátek? Možná. A vůbec, kolik je domů? Osm? Musím začít. Sbohem.

266. Víkend s E.

1. května 2011 v 15:45 | Elevanse |  Diary
Ahoj! :) Po dlouhé době jsem se odhodlala k napsání článku. Tentokrát vám budu vyprávět o víkendu, který jsem zažila s kámoškou E.
Pátek: Bohužel Z nemohla přijet, protože měla nějaký závod s koníkama, takže pžijela jen E. Přijedla hned v šest hodin v pátek autobusem. Já s bráchou jsme jí šli na proti, ale ona ještě nepřijela. Tak čekáme, čekáme... Přijede autobus k zastávce, zastaví a nic. Vůbec neotevřel dveře. Tak já řikám: "Sakra, co ten autobusák dělá? Proč neotevírá? Možná, že si myslí, že chceme nastoupit my." Pak se znovu rozjel a opět po vteřině zastavil - a... zase nic. :D Tak já si už fakt řikám, je normální? A najednou se otevřou dveře a vyjde z nich E. :DD Prej byl ten řidič nějakej divnej a že E křičela na celej autobus aby jí řidič zastavil, ale on jí neslyšel. :D No dobrý no... Buď byl ožralej, nebo novej. Anebo oboje. :D Toto pěkně začalo. :) Od 6 do 7 jsme si povídali, dokonce i někdy s bráchou. :D Babička pořád řikala: "Tak nám ho tady nechte, ať si s E. můžete povídat.", a já na to: "Ne, dobrý babi, on nás neotravuje. Občas řekne něco vtipnýho, tak se zasmějem." :) Na E se totiž muj brách těšil ještě víc než já. :D Hlavně když jsem mu slíbila, že budeme všichni tři spát společně v obýváku. :D V sedm jsme šli k babče na večeři (brokolicový placky) a pak hurá na konzert skupiny "Nothing". Určitě tuhle skupinu neznáte, ale kdybyste chtěli tak mrkněte, mají facebook (prosím, podpořte je tím, že se přihlásíte do skupiny :)) a své vlastní stránky. Nothing je skupina kluků, resp. mých spolužáků ze základky, kteří si udělali svou vlastní skupinu a jezdí po různých obcích v okolí a dělají malé konzerty. Jsou to vážně borci! Hlavně je obdivuju za to, jak si dokážou všechno tak dokonalo zorganizovat. :) konzert se konal v naší vsi nad hospodou v sále. Nejprve se nám tam s E nechtělo, protože to byl rámus, že jsme to slyšeli až ven. :D (je to metal-rocková skupina a hrajou na elektrický nástroje) Takže jsme se jen tak prošli po vesnici a pak jsme se tam odhodlali jít. Zase jsme si tam dali pivo, ale tentokrát po nás chtěli občanku. I když mi je 16 let, tak mi pivo dali, to jsem se docela divila. :D Nejdřív jsme seděli u stolu, pak jsme dokonce i trošku "tancovali". Ale opravdu jen trošíčku. Dokonce jsme tam potkali i naše spolužáky z gymplu, takže jsme hodili pokec. Potkala jsem i nějaké lidi, které jsem strašně dlouho neviděla. :) Asi tak v deset jsme odešli a hurá domu. :D Obě dvě jsme byli ohluchlý jak něco. :D V noci se mi strašně blbě spalo, spala jsem snad jenom 5 hodin.
Sobota: Ráno jsem vstala v šest, zatímco dva povaleči: brácha a E spali až do devíti. :D Pak jsem jim udělala snídani - mix. A do dvanácti se koukali na Milionář z chatrče. Všude jsem slyšela, jak je to krásnej film a že je oceněný oskarem, ale mě se nelíbil. A jelikož mám Indii ráda a zajímám se o ní, tak vím, že by nastoprocent dokázali natočit mnohem lepší film, než byl tento. Pokud jste ho někdo už viděl, určitě jste si všimli té řady "neskutečných náhod", při čem se vlastně chudý hloupý Ind stane milionářem tím, že zodpoví všech deset (cca) otázek v souteži: Chcete být milionářem. Jsou to opravdu neuvěřitelné náhody. A právě to dělá z tohoto filmu frašku, pohádku. Ale i přesto jsou tam momenty, které zaujali i mně. Např. Americká rodina si objedná malého kluka, aby je provedl Indií. Behěm toho, malého kluka někdo brutálně zmlátí a on říká té rodině: "Chtěli jste vidět část pravé Indie? Tak tady jí máte!" To bylo dost smutný, ale bylo to přesné vyjádření. No nic, na oběd jsme šli zase k babče, tentokrát byl řízek s bramb. salátem. Odpoledne jsme strávili hraním her. A pak když jsem umývala nádobí, tak E s bráchou si v obýváku házeli polštářem a dělali u toho strašnej rambajs. Hlava mi řikala, že určitě něco provedou. Ale nechtěla jsem E okřikovat, protože by to znělo, jako kdybych byla její máma. A co myslíte, že se stalo? E rozlila sklenici s pitím. A dokonce se jí povedlo to vylít mezi sklo na stole, takže jsem to tam pak musela všechno uklízet. No opravdu, na zabití! A nejhorší na tom je, že jsem seřvala mýho bráchu, že za to může, ale při tom za to mohla E. Docela mně tím naštvala. Protože se chovala jako malá. Neomluví se, jenom se opravňuje tím, že je nešika... Ach jo. Po bouřce jsme se vydali na procházku k letišti, a cestou jsme si koupila brambůrky (pro bráchu) a bombony (pro bráchu) :D A v šest se šlo na večeři k babičce a na hřiště - pálení čarodějnic. Divim se, že nás neupálili. :P Bylo to šíleně moc lidí: děti, dospělí, důchodci. Avšak nikdo v našem věku tam nebyl. :( Nakonec jsme si tam házeli s nějakejma dětma a já se tam seznámila s malou holčičkou, myslím, že se jmenovala Renata. Byla roztomilá a hrozně inteligentní. Na její věk to je dost neúměrný, obě dvě s E. jsme docela koukali. Já si tam dala jedno pivo, E ne, protože jí bylo těžko. Ani se jí nedivim, protože jsme tam vyfasovali tučnou klobásu. :D No a v deset jsem E doprovodila na hráz, kde si pro ní měl přijet její táta. Čekání jsme si spříjemňovali zpěvem. :D Byli jsme jak ožralý. xD Ten víkend se mi docela líbil, až na to rozlití pití! No a dnes se kouknu na dějepis a společenky a budu si užívat toho nádhernýho sluníčka, co je venku. :D Bože, to jsem se rozepsala. Vždyť už píšu skoro hodinu! Musím skončit. :P