Srpen 2012

Horoskopy - pravda či lež?

22. srpna 2012 v 14:29 | Elevanse |  Úvahy
Tak se hlásím znovu, tentokrát s tématem: horoskopy. Je až neuvěřitelné, jak na vás horoskop sedí? Pak patříte do stejné skupiny lidí jako já. Ještě ani jednou se mi nestalo, že by na mně horoskop neseděl. Takovéty horoskůpky z časopisů nepočítám, ty vždycky napíší něco, aby to platilo obecně pro všechny. Zkoušela jsem si již několik horoskopů a všechny byly pravdivé. Teď uvedu všechny horoskopy, které na mně seděly a tučně vyznačím slova, která jsou opravdu plně vystihující.

1.) Keltský horoskop - je založen na udání datumu narození (nez roku), horoskop pak každému přiřadí jeden strom a podle toho popíše člověka
  • Mně vyšel HABR:
    "Přemýšlivý, poctivý, náročný
    Člověk - habr má vyvinutý smysl pro spravedlnost a odpovědnost. Nedbalost a lajdáctví ho dovedou vyvést z míry. V životě se snaží čestně a poctivě obstát, zároveň však bývá nerozhodný. Ve svém okolí mívá pověst náročného konzervativce, na kterého je vždy spolehnutí. V lásce touží poznat něco neobyčejného, ovšem sám nedokáže vyvinout potřebnou iniciativu. Skryté vášně se u některých mohou projevit umělecky."
2.) Indiánský horoskop - přiřadí každému člověku zvíře podle datumu narození
  • Vyšel mi HAD:
    NIKDY NEZRADÍ, NIKDY NIC NEODPUSTÍ
    Hadí člověk je velmi ambiciózní, a jestliže se pro něco rozhodne, jde přímo za svým cílem. Bývá moudrým a hloubavým pozorovatelem, protože je obdařen šestým smyslem. Je to výborný kamarád, ovšem velmi nebezpečný protivník. Pokud odhalí zradu, kousne - a může to hodně bolet!
3.) Čínský horoskop - přiřadí každému člověku zvíře podle roku narození
  • Vyšel mi PES - je věrný, vždy nápomocný, přímý člověk, který nemá rád faleš. Na ostatní může působit chladně, ale je to pouze fasáda, kterou se chrání. Pokud miluje, pak po celý život. Je velmi spolehlivý a loajální. Bývá pedantem s velkými nároky, a to především sám na sebe. Jeho dobře cílená kritika a cynismus jsou postrachem všech okolo něj. Hádkám se vyhýbá, avšak pokud na ně dojde, dokáže ukázat své ostré tesáky. Silné stránky: Odvážný Pes se málokdy nechá zastrašit nebo zahnat do kouta. V milostných vztazích je věrný až za hrob. Je upřímný, pravdomluvný, vtipný, a i když se to nemusí zdát, je velmi citlivý. V zaměstnání je zodpovědný a pracovitý. Slabé stránky: Díky vysokým nárokům na sebe i ostatní je pro své okolí občas až moc pedantský a puntičkářský. Je nedůvěřivý a dlouho trvá, než se někomu otevře. Jeho cynismus někdy přeteče únosnou hranici a dokáže zranit.
Horoskopů je mnohem, mnohem víc. Určitě si ty samé na internetu snadno najdete. Určitě je zkoukněte jako já a napište, jestli byli pravdivé.

U horoskopů je prostě těžké říct zda jsou pravdivé. Já osobně bych věřila jen těm, které mají dlouhou tradici, a jsou poměrně staré. Ty novodobé jsou podle mého názorů moc zobecňované...

KNIHA: Celestinské proroctví

14. srpna 2012 v 19:58 | Elevanse |  Recenze
Celestinské proroctví je kniha, která se ke mně dostala "náhodou", když jsem prostě hledala něco zajímavého ke čtení - nabídla se jako první, upoutala mně totiž poslední věta obsahu: "Tato kniha změní i vás". No tak si to nepřečtěte! :)
Je to úžasná, pravdivá kniha, je to vlastně takový příběh jednoho muže, který postupně objevuje jednotlivé části "vhledy" Rukopisu. Co je to ten Rukopis? Abych neprozradila moc, tak jen řeknu, že je to spis utajovaný Peruánskou vládou a všemi církvemi, odhaluje totiž smysl lidského života - jako jedince i smysl života jako celé lidské rasy. V každé části Rukopisu (které hl. postava postupně odkrývá jednu po druhé) se něco naučí, něco pozná, něco se mu objasní. Nejlepší na tom je, že ty - jako čtenář - to můžeš dělat taky a jsi úplně překvapen, že to funguje. Tedy já alespoň byla... :) Nebudu vám psát, co všechno jsem se naučila, protože by to nebylo ono - VY si tu knížku MUSÍTE přečíst, protože jenom tak to pochopíte. A pokud jí pochopíte a budete z ní nadšeni, šiřte o ní podvědomí i dál, svým přátelům, ať i oni přispívají. Každý je touto knihou ohromen, i já. Víc neodhalím ani písmenko. Přečtěte si!
Je to poměrně krátká kniha, malého formátu, ale je podávána pomocí příběhu, takže se lépe čte i chápe. Najdete jí určitě v každé větší knihovně (v každé městské knihovně). Pokud nemáte přístup, pak doporučuji knihu koupit, není drahá a peníze za ní dané se vyplatí, budete z toho nadšeni... :) S touto knihou ještě vychází jedna "pracovní kniha", kam si můžete zapisovat své poznatky, nebo své zkušenosti a svůj postup, jak jste každou část Rukopisu řešili.
Celkově tedy: nechybí trochu lásky, napětí, překvapení, odhalení a samozřejmě nadšení.


303. Prázdniny v plném proudu

12. srpna 2012 v 11:59 | Elevanse |  Diary
Ahoj všichni! :) Už dlouho jsem nic nenapsala - a to z jediného prostého důvodu = jsou prázdniny. :D Pořád někam jezdím, nebo se koupu v bazénu, zkrátka jsem venku a nebaví mně sedět u počítače. :) Doufám, že to pochopíte. Dneska je však po ránu trochu chladno, tak jsem se rozhodla napsat pár slov o tom, co se za tu dobu, co jsem nepsala, dělo.
Jela jsem s bráchou a s babičkou do rekreačního centra u Vltavy. Jezdila jsem tam už dřív jako malá, ale pak jsem už přestala jezdit, až teď zase s bráchou. :) Samozřejmě, že jsme se tam hádali, to bych nebyli my. A co jsme tam celou tu dobu dělali? Hlavně odpočívali, chodili na procházky, sbírali houby, hráli ping-pong, jezdili na loďce po přehradě, jezdili na šlapadle a občas jsme se i koupali - ale jen málokdy, protože tam byla dost zima - přesně jak předpovídali. Přesto jsme si to užili a taky se pořádně nacpali, protože tady vaří vážně moc dobře. :) Cestou zpět jsme se ještě stavili v jiném městě na pouti, kde brácha s babičkou šli na autodrom. :D To bylo něco... :D Bylo to prostě fajn.
Pak se jelo za babičkou, protože slavila sedmdesátiny. Bylo tam děsně narváno, což je docela nezvyk, protože na normální oslavu vždy pozve jenom nás - mně, bráchu a rodiče. :) Ale aspoň jsme si zase pokecali s našimi známými, mně se samozřejmě zase ptali na školu a na kluky. Když se ptají na školu, tak většinou řeknu něco v tom smyslu: "dobrý" a když na kluky, tak většinou nevim co říct. :D Je to děs. Ale nakonec přešla řeč k zahrádkaření a k mému hraní na piano, takže nakonec bylo o čem si povídat. Já s mamkou jsme ještě při tom trochu babičce pomáhali, protože bylo potřeba udělat jednohubky - 6 táců (představte si, že se to snědlo) a mytí nádobí. Večer jsme pak byli obě (vlastně ještě i s babičkou) vyřízený.
No a pak se jelo do CHORVATSKA! :) Vyrazili jsme odpoledne, přejeli jsme hranice v Dolním Dvořišti, kde jsme taky natankovali a pak se jelo do Rakouska - které jsem si prostě zamilovala - krásně omítnuté domy, kukuřice rovná jak podle pravítka, silnice hladké bez děr, billboardů minimum, čistá příroda, krásné ostrůvky lesíků, malé vesničky, v kterých bylo pár domků, za to moc dobře udržovaných - prostě sem se celou tu dobu rozplývala. :D A to samé bylo i v druhé části Rakouska - což byli Alpy. Tam bylo hrooozně tunelů, ten nejdelší byl dlouhý 5 km. Přejeli jsme pak průsmykem a najednou jsme byli ve Slovinsku, kde byl pravý opak Rakouska. Žádné nebo pitomé označení silnic a dálnic, takže jsme absolutně nevědli kam jet. Čísla silnic v mapě neodpovídala číslům silnic v reálu, takže jsme byli ztraceni. Nakonec se nám podařilo dojet do Lublaně - což je HLAVNÍ město Slovinska, proto jsme si také mysleli, že tady bude nějaké normální značení nebo alespoň někdo, koho se zeptáme. Ale to už byl večer, nikdo nikde, dokonce ani značení, rodiče se začli hádat, brácha z toho všeho usnul a my jsme museli jet bez dálniční známky na dálnici, protože jsme jinak už fakt nevěděli. Brzy ráno jsme dojeli do Chorvatska i do našeho hotelu Lišanj. Kde jsme ihned zaparkovali a v autě spali. Cca v 7 hodin jsme se šli zeptat, jestli nám můžou dát klíče od pokoje, ale oni že né, že až v jednu hodinu odpoledne. Tak jsme vzali deky, ručníky a plavky a šli jsme na pláž, samozřejmě jsme se i vykoupali. Řeknu vám, to byla krááásnáá voda, nádherně průhledná, že bylo vidět pořád dno i když jste odplavali 40 m od břehu. Ježovky žádné, kameny také ne, jen písek. :) Pak už jsme dostali klíče, v pokoji si vybavili, pořádně se vyspali a na večer jsme šli ještě do vody. Měli jsme tam polopenzi, takže snídaně - švédský stoly a večeře také. Obrovský výběr, nacpali jsme se. :D Ještě aby ne. ;) Každý den jsme pak chodili dopoledne do vody, pak jsme si dali oběd a odpoledne znovu k vodě. Pláže byli pořád narvaný, tak to chtělo tam jít hned ráno a dekama si zabrat místo. :) Ten týden jsme si fakt užili, všichní jsme opálení jak černoši, já samozřejmě nejvíc. ;) Počasí bylo pořád krásné, pálilo sluníčko byly třicítky možná i víc. Až poslední 2 dny foukal hroznej vítr (teplej), asi to byla bóra. A přes noc se vždy utvořili obrovský vlny, takže hned druhý den jsme se v nich cákali. Vždycky jsme plavali jakoby na nich. Občas i proti nim, a to se mi jednou nepovedlo, tak jsem si pořádně nalokala. :D A nebyla jsem sama... To samé bylo i další den a pak ten poslední den nám z toho bylo špatně, jestli jsme měli mořskou nemoc, nebo nám nesedlo to jídlo - nevím. Každopádně jsme pak jeli rádi domu. :D Dneska už je to naštětí už dobrý. :) Přesto jsme si to tam užili, taky jsme jeli na banánu - jediná já jsem vydržela a ani jednou nespadla. :D Bylo to prostě fajn. :)
Teď mně ještě čeká brigáda u mamky v práci a přespříští víkend přijedou holky na disco k nám do vesničky - to bude něco. :) Tak se mějte, užívejte prázdnin, dokaď to jde ;)
Elevanse